Co je to hřích proti Duchu svatému? Obvykle nás tento pojem vyleká. Lidé viděli mnoho zázraků, které Ježíš vykonal, a přece neuvěřili. Dokonce jsou schopni Boží dílo označit za bláznění nebo za démonické působení. Když je někdo takto zaslepený, už nejde o jednorázové selhání, ale o zatvrzelost. To je hřích proti Duchu, protože dotyčný Bohu neumožňuje se žádnou cestou dotknout jeho nitra. Přivřel Bohu dveře a nechce s ním nic mít. Ale platí to i naopak: ten, kdo se otevře Bohu, stává se součástí veliké Kristovy Boží rodiny.
Američan přijde v Praze do prodejny tabáku a ve dveřích bodře zahlaholí: „Do you speak English?“ Zaskočený prodavač zakoktá: „Nou... Vlastně... Jés... Litl...“ Cizinec potěšen prodavačovou odpovědí zvedne paži, ukáže na regál a praví: „Marlboro.“
V malém obchodě na venkově byla na dveřích veliká, výrazná cedule: Pozor, pes! Muž, co vešel opatrně dovnitř, kouká, na zemi u pultu leží unaveně vypadající starý baset a spí. „Je to ten pes, na kterého si mají lidi dát pozor?“ „Jo, to je on.“ „No, nevypadá, že by mohl být nějak nebezpečný. Můžete mi říct, proč jste tam dal tu ceduli?“ „Dokud tam ta cedule nebyla, lidi o něj zakopávali.“