Co znamenají slova „Zůstaňte ve mně...“ a jak je naplnit? Být v Ježíšovi rozhodně neznamená držet se ho jako maličké dítě, které se bojí poodstoupit od maminky a zoufale svírá její šaty. Toto „zůstávání“ označuje stav srdce. Snad podobně jako můžeme spolu s přáteli prožívat i obyčejné setkání, které nás ale spojuje, anebo naopak být sice fyzicky přítomni, ale myšlenkami bloudit kdesi v práci. Být v Kristu obnáší naši aktivitu, ochotu, zapálení, touhu i radost z jeho blízkosti. Toto zůstávání není nudné meškání, jako když nám ujede autobus. Je to naopak prodlévání v blízkosti toho, co naplňuje náš život, co nás baví a těší.
Mladá maminka byla se svým synkem na návštěvě u známého doktora. Nijak se nesnažila bránit malému rošťákovi, který přehraboval doktorovu pracovnu. Když se však ozval obzvlášť silný rachot sklenic, ptá se doktora: „Doufám, že vám nevadí, že si tam Pepíček hraje.“ Doktor se usmál a klidně odpověděl: „Nevadí. On ztichne, až se dostane k jedům.“