Co je to hřích proti Duchu svatému? Obvykle nás tento pojem vyleká. Lidé viděli mnoho zázraků, které Ježíš vykonal, a přece neuvěřili. Dokonce jsou schopni Boží dílo označit za bláznění nebo za démonické působení. Když je někdo takto zaslepený, už nejde o jednorázové selhání, ale o zatvrzelost. To je hřích proti Duchu, protože dotyčný Bohu neumožňuje se žádnou cestou dotknout jeho nitra. Přivřel Bohu dveře a nechce s ním nic mít. Ale platí to i naopak: ten, kdo se otevře Bohu, stává se součástí veliké Kristovy Boží rodiny.
U lorda Edwarda je na návštěvě jeho americký velkoprůmyslový přítel. Sedí na terase, popíjejí whisky, pokuřují a Američan se ptá: „Lorde, jak to děláte, že máte tak krásně hustý trávník?“ Lord odpoví: „Každý týden ho pravidelně stříháme.“ Američan na to: „To děláme taky, ale přesto nemá tak sytě zelenou barvu.“ Lord podotkne: „A taky ho každý podzim hnojíme popelem z dubového dřeva.“ Američan se diví: „My taky, ale přesto není tak stejnoměrně hustý.“ Lord se zamyslí: „Tomu nerozumím... A děláte to taky už pět set let?“