1. čtení Oz 11,1.3-4.8c-9; Evangelium Jan 19,31-37
Komentář k Jan 19,31-37:
Všechny poklady vědy a umění jsou obsaženy v onom nejvnitřnějším bytí Ježíše, Božího Syna. Po jeho smrti z otevřeného boku proudí k těm, kdo jej vzývají. Mohu se zamyslet nad dalšími invokacemi tolik známých litanií.
Jeden starý pracovník plynáren zaučuje mladého. Prováděli zrovna odečet plynoměrů na předměstí. Když kvečeru dokončili poslední barák, starý plynař hrdě oznamuje mladému: „Tak tohle jsi zvládnul, ale nemysli si, že jsem nějaká stará vykopávka, ještě něco vydržím. Schválně, kdo bude dřív u auta!“ A skutečně. Starý plynař doběhl o krok dříve. V zápětí za nimi dorazila udýchaná stařenka o holích. „Co se děje, paní? Zapomněli jsme u vás něco?“ „To ne... Ale... Když jsem viděla utíkat plynaře... Došlo mi, že bych měla běžet s nimi...“