1. čtení Oz 11,1.3-4.8c-9; Evangelium Jan 19,31-37
Komentář k Jan 19,31-37:
Všechny poklady vědy a umění jsou obsaženy v onom nejvnitřnějším bytí Ježíše, Božího Syna. Po jeho smrti z otevřeného boku proudí k těm, kdo jej vzývají. Mohu se zamyslet nad dalšími invokacemi tolik známých litanií.
Jeden kněz šel hrát golf. Vzal s sebou nosiče a přišli k první jamce. Kněz odpálil a vůbec se mu to nepovedlo. Prodrali se křovím, našli míček a kněz zkouší druhou ránu. Zase totálně vedle. Tak se prodrali z křoví ven, přešli trávník na druhou stranu a znovu. Když se ani na popáté kněz nedostal blíže než sto metrů k jamce, nosič už to nevydržel a ptá se kněze: „Otče, prosím vás, proč vůbec chodíte hrát golf?“ „To máš tak, synu, chtěl jsem se naučit trpělivosti a slyšel jsem, že u golfu se jí člověk naučí dobře.“ „To je pravda, ale musel byste být vaším nosičem.“