Co je to hřích proti Duchu svatému? Obvykle nás tento pojem vyleká. Lidé viděli mnoho zázraků, které Ježíš vykonal, a přece neuvěřili. Dokonce jsou schopni Boží dílo označit za bláznění nebo za démonické působení. Když je někdo takto zaslepený, už nejde o jednorázové selhání, ale o zatvrzelost. To je hřích proti Duchu, protože dotyčný Bohu neumožňuje se žádnou cestou dotknout jeho nitra. Přivřel Bohu dveře a nechce s ním nic mít. Ale platí to i naopak: ten, kdo se otevře Bohu, stává se součástí veliké Kristovy Boží rodiny.
Manažer rozsáhlého oddělení si jednoho dne všimne nového zaměstnance a zavolá si ho do kanceláře. „Jak se jmenujete?“ „Petr,“ odpoví zaměstnanec. Manažer se zachmuří. „Podívejte se, nevím, v jaké firmě jste pracoval před tím, ale já nikoho neoslovuji křestním jménem. Zavání to familiérností a končí to znevážením autority. Oslovuji zaměstnance zásadně příjmením – Novák, Pekař, Pokorný – to je vše. A mě oslovujte zásadně pane Konečný. Takže teď, když jsme si to vyjasnili, jaké je vaše příjmení?“ Nový zaměstnanec si povzdychne a odpoví: „Miláček. Jmenuji se Petr Miláček.“ „Dobře, Petře. Takže další věc, kterou vám chci říct, je…“