Co znamenají slova „Zůstaňte ve mně...“ a jak je naplnit? Být v Ježíšovi rozhodně neznamená držet se ho jako maličké dítě, které se bojí poodstoupit od maminky a zoufale svírá její šaty. Toto „zůstávání“ označuje stav srdce. Snad podobně jako můžeme spolu s přáteli prožívat i obyčejné setkání, které nás ale spojuje, anebo naopak být sice fyzicky přítomni, ale myšlenkami bloudit kdesi v práci. Být v Kristu obnáší naši aktivitu, ochotu, zapálení, touhu i radost z jeho blízkosti. Toto zůstávání není nudné meškání, jako když nám ujede autobus. Je to naopak prodlévání v blízkosti toho, co naplňuje náš život, co nás baví a těší.
Policajt si připravuje pokutové bloky, když tu najednou slyší z auta příval řečí: „Vidíš, říkala jsem ti. Jak to jezdíš? Proč předjíždíš? Proč přejíždíš plnou čáru? Proč troubíš, když nemáš? A vůbec, jezdíš jako ponocný. Doma si zopakuješ vyhlášku.“ Policajt poslouchá, poslouchá, no a potom se zeptá: „Kdo je ta paní?“ „Moje manželka,“ odpoví smutně řidič. „Ach tak, tak potom jeďte,“ praví policista a odkládá bloky, „jste už potrestaný dostatečně.“