Co znamenají slova „Zůstaňte ve mně...“ a jak je naplnit? Být v Ježíšovi rozhodně neznamená držet se ho jako maličké dítě, které se bojí poodstoupit od maminky a zoufale svírá její šaty. Toto „zůstávání“ označuje stav srdce. Snad podobně jako můžeme spolu s přáteli prožívat i obyčejné setkání, které nás ale spojuje, anebo naopak být sice fyzicky přítomni, ale myšlenkami bloudit kdesi v práci. Být v Kristu obnáší naši aktivitu, ochotu, zapálení, touhu i radost z jeho blízkosti. Toto zůstávání není nudné meškání, jako když nám ujede autobus. Je to naopak prodlévání v blízkosti toho, co naplňuje náš život, co nás baví a těší.
Ráno ve tři hodiny začal vyzvánět zvonek u vchodových dveří. Rozespalý muž vstal a šel otevřít. Ve dveřích stál chlapík a ztěžklým jazykem drmolil: „Prosím vás… Nemohl byste mě roztla… Roztlačit?“ „Co tady otravujete ve tři ráno? Vypadněte!“ Muž zabouchl dveře a vrátil se do postele. Manželka, která se probudila a slyšela, co se u dveří děje, na něj spustila: „Ty jsi ale odporný sobec. Vzpomeň si, když nám před týdnem nechtělo naskočit auto. Úplně neznámý muž nás v dešti půl hodiny roztláčel… Běž tomu člověku pomoci!“ Muž vstal, oblékl se a vyšel před dům. Chlapíka však ve tmě nikde neviděl, a tak zakřičel: „Hej, člověče, kde jste? Roztlačím vás!“ Od nedalekého dětského hřiště se ozvalo: „Tady jsem… Na kolotoči!“