Co je to hřích proti Duchu svatému? Obvykle nás tento pojem vyleká. Lidé viděli mnoho zázraků, které Ježíš vykonal, a přece neuvěřili. Dokonce jsou schopni Boží dílo označit za bláznění nebo za démonické působení. Když je někdo takto zaslepený, už nejde o jednorázové selhání, ale o zatvrzelost. To je hřích proti Duchu, protože dotyčný Bohu neumožňuje se žádnou cestou dotknout jeho nitra. Přivřel Bohu dveře a nechce s ním nic mít. Ale platí to i naopak: ten, kdo se otevře Bohu, stává se součástí veliké Kristovy Boží rodiny.
Na dovolené povídá matka synovi: „Po obědě nesmíš na houpačku, Pepíčku, mohlo by ti být zle.“ „Ale když doma smím, proč tady ne?“ „Protože doma nestojí tvůj oběd dvě stě korun!“
Synek se ptá tatínka: „Tati, kdy si indiáni malují obličeje?“ „Když se chystají do boje.“ „Tak si dej pozor na mámu, stojí před zrcadlem…“