1. čtení Oz 11,1.3-4.8c-9; Evangelium Jan 19,31-37
Komentář k Jan 19,31-37:
Všechny poklady vědy a umění jsou obsaženy v onom nejvnitřnějším bytí Ježíše, Božího Syna. Po jeho smrti z otevřeného boku proudí k těm, kdo jej vzývají. Mohu se zamyslet nad dalšími invokacemi tolik známých litanií.
Potkají se dva známí. „Kamaráde, tebe jsem už dlouho neviděl! Ale jak to vypadáš? Člověče, tys býval takový kulaťoučký, červeňoučký, ale teď? Teď je všechno naopak! Vypadáš příšerně! Co se ti, Zdeňku, stalo?“ „Promiňte, ale já se nejmenuji Zdeněk.“ „No, neblázni, člověče, tak ty už se ani Zdeněk nejmenuješ?“