Co je to hřích proti Duchu svatému? Obvykle nás tento pojem vyleká. Lidé viděli mnoho zázraků, které Ježíš vykonal, a přece neuvěřili. Dokonce jsou schopni Boží dílo označit za bláznění nebo za démonické působení. Když je někdo takto zaslepený, už nejde o jednorázové selhání, ale o zatvrzelost. To je hřích proti Duchu, protože dotyčný Bohu neumožňuje se žádnou cestou dotknout jeho nitra. Přivřel Bohu dveře a nechce s ním nic mít. Ale platí to i naopak: ten, kdo se otevře Bohu, stává se součástí veliké Kristovy Boží rodiny.
Rodina se vrací z nedělní mše a otec kritizuje: „Ten farář není žádný kazatel, jeho řeč byla nudná a hlavně moc dlouhá. Varhaník několikrát hmátl vedle a o zpěvácích je škoda mluvit…“ Syn mu na to odpoví: „Ale, tati, co chceš! Myslím, že za tu desetikorunu, co jsi dal do sbírky, to docela ušlo.“