Co je to hřích proti Duchu svatému? Obvykle nás tento pojem vyleká. Lidé viděli mnoho zázraků, které Ježíš vykonal, a přece neuvěřili. Dokonce jsou schopni Boží dílo označit za bláznění nebo za démonické působení. Když je někdo takto zaslepený, už nejde o jednorázové selhání, ale o zatvrzelost. To je hřích proti Duchu, protože dotyčný Bohu neumožňuje se žádnou cestou dotknout jeho nitra. Přivřel Bohu dveře a nechce s ním nic mít. Ale platí to i naopak: ten, kdo se otevře Bohu, stává se součástí veliké Kristovy Boží rodiny.
Povídá ráno maminka tatínkovi: „Ne aby ses dneska v práci tak dlouho zdržoval. Budou nám k večeru betonovat schody do domu.“ Samozřejmě, že se zdržel, ale před domem si vzpomněl, co mu maminka ráno říkala, zul si boty a domů se vyšplhal po zábradlí. „Tak přece jsem se domů dostal,“ povídá vítězoslavně mamince. „Hm, měl jsi štěstí, schody nechali na zítra, dneska natírali zábradlí.“