Co znamenají slova „Zůstaňte ve mně...“ a jak je naplnit? Být v Ježíšovi rozhodně neznamená držet se ho jako maličké dítě, které se bojí poodstoupit od maminky a zoufale svírá její šaty. Toto „zůstávání“ označuje stav srdce. Snad podobně jako můžeme spolu s přáteli prožívat i obyčejné setkání, které nás ale spojuje, anebo naopak být sice fyzicky přítomni, ale myšlenkami bloudit kdesi v práci. Být v Kristu obnáší naši aktivitu, ochotu, zapálení, touhu i radost z jeho blízkosti. Toto zůstávání není nudné meškání, jako když nám ujede autobus. Je to naopak prodlévání v blízkosti toho, co naplňuje náš život, co nás baví a těší.
Malý chlapec se velmi bojí tmy. Jednou večer mu matka řekne, aby šel na zadní verandu a přinesl jí koště. Hoch se na matku podívá a prohlásí: „Mami, já tam nechci jít. Je tam tma.“ Matka s úsměvem synka uklidňuje: „Nemusíš se bát tmy. Je tam Ježíš. Bude na tebe dávat pozor a bude tě chránit.“ Chlapec se na matku ještě jednou podívá a s vážným výrazem ve tváři se zeptá: „Jsi si opravdu jistá, že tam je?“ „Ano, jsem si jistá. Ježíš je všude, a je vždycky připraven ti pomoci, když ho potřebuješ.“ Hoch o tom chvíli přemýšlí, až nakonec dojde k zadním dveřím, malinko je pootevře, opatrně nakoukne do tmy a zavolá: „Ježíši? Jestli tam jsi, mohl bys mi, prosím, podat koště?“