Svátost Eucharistie
Svátost, která je největším darem církvi a světu.
Je to sám živý Ježíš Kristus, přítomný svým Tělem a Krví ve způsobách chleba a vína.
SVÁTOST EUCHARISTIE
Svátost eucharistie je největším darem církvi a světu. Od toho se také odvíjí zásada křesťanského života a hlavně života katolického křesťana.
ZÁKLADNÍ INFORMACE:
- Každý dospělý křesťan (katolík) může a má právo přijmout eucharistii alespoň jednou za den a to při mši sv. (vyjma zvláštních situací - nebezpečí smrti, nebo nemožnost účasti na bohoslužbě).
- každý dospělý může přijmout eucharistii maximálně 2x za den pod podmínkou, že podruhé musí být účastný celé mše sv. (od kříže až po požehnání, musí být v kostele ne "schovaný za bukem").
- Eucharistii nemůže přijímat ten kdo žije v těžkém hříchu.
- eucharistii máme přijmout minimálně jednou v roce a to v době velikonoční - viz církevní přikázání.
SVATÉ PŘIJÍMÁNÍ
Zde se ještě pracuje... za tým webu P. Košulič, farář
Slavení eucharistie je středem celého křesťanského života jak pro celou církev, tak i pro její místní společenství. Neboť „ostatní svátosti a také všechny církevní služby a apoštolská díla souvisí s posvátnou eucharistií a jsou k ní zaměřeny. Vždyť nejsvatější eucharistie obsahuje celé duchovní dobro církve, Krista samého, našeho velikonočního Beránka a živý chléb. On skrze své tělo Duchem svatým oživované a oživující, dává lidem život; a tak je zve a přivádí k tomu, aby sebe, své práce a všechny stvořené věci spolu s ním přinášeli jako oběť."
Kromě toho „slavení eucharistie v mešní oběti je vpravdě počátkem a cílem projevů úcty, která se této svátosti prokazuje mimo mši". Kristus Pán totiž „právě ve mši podávaný jako oběť, jakmile začne být svátostně přítomen jako duchovní pokrm věřících pod způsobami chleba a vína", také „po skončení oběti, když se Nejsvětější svátost uchovává v kostelích nebo kaplích, je pravý Emanuel, tj. 'Bůh s námi'. Ve dne i v noci je uprostřed nás a přebývá v nás 'plný milosti a pravdy'".
Nikdo tedy nemůže pochybovat, „že věřící křesťané této Nejsvětější svátosti prokazují způsobem církví katolickou trvale přijatým totiž klaněním úctu, která náleží jedině Bohu. Ani není tato svátost méně hodná klanění proto, že byla Kristem ustanovena k požívání."
Aby eucharistická zbožnost byla správně uspořádána a živena, je třeba brát v úvahu eucharistické tajemství v plném rozsahu: jak slavení mše, tak i úctu ke svátostným způsobám, které jsou uchovávány po mši proto, aby dále mohla působit milost oběti.