1. čtení - 1 Král 18,41-46; Evangelium - Mt 5,20-26
Komentář k Mt 5,20-26:
Předtím, než se spojím s Kristem, mám i já povinnost smířit se s lidmi. Do „pozdravení pokoje“ chci zahrnout i ty, kteří nejsou momentálně přítomni a které „nemusím“. Tak je communio – společenství přijímáním jeho Těla.
V narvaném supermarketu tlačí mladý otec před sebou vrchovatě naložený nákupní vozík zbožím, ve kterém také sedí velmi řvoucí dítěte. Po celou dobu muž velmi něžně opakuje: „Klid, Pavlíku, jenom klid, za chvíli už budeme venku.“ Nachomýtne se k tomu prodavačka a s velkým uznáním otce chválí: „Je to úžasné, že v tak vypjaté chvíli neztrácíte hlavu a mluvíte s tím dítětem laskavě jako s dospělým člověkem. Takhle Pavlík vyroste v sebevědomého a vyrovnaného člověka.“ „Paní, to se tedy velmi mýlíte. Já jsem Pavlík.“