Co znamenají slova „Zůstaňte ve mně...“ a jak je naplnit? Být v Ježíšovi rozhodně neznamená držet se ho jako maličké dítě, které se bojí poodstoupit od maminky a zoufale svírá její šaty. Toto „zůstávání“ označuje stav srdce. Snad podobně jako můžeme spolu s přáteli prožívat i obyčejné setkání, které nás ale spojuje, anebo naopak být sice fyzicky přítomni, ale myšlenkami bloudit kdesi v práci. Být v Kristu obnáší naši aktivitu, ochotu, zapálení, touhu i radost z jeho blízkosti. Toto zůstávání není nudné meškání, jako když nám ujede autobus. Je to naopak prodlévání v blízkosti toho, co naplňuje náš život, co nás baví a těší.
Otec povídá svému šestnáctiletému synovi: „Čím dál víc vypadáš jak potrhlý hlupák a chováš se jak nafoukaný blb.“ V tu chvíli u dveří zazvonil otcův známý. Hned ve dveřích halasně zvolal: „Ani jsem nevěděl, že máte syna doma ze studií, čím dál víc se podobá tátovi.“ Na to syn: „Jo, zrovna mi to táta povídal.“