1. čtení Oz 11,1.3-4.8c-9; Evangelium Jan 19,31-37
Komentář k Jan 19,31-37:
Všechny poklady vědy a umění jsou obsaženy v onom nejvnitřnějším bytí Ježíše, Božího Syna. Po jeho smrti z otevřeného boku proudí k těm, kdo jej vzývají. Mohu se zamyslet nad dalšími invokacemi tolik známých litanií.
Učitelka ve třídě k žákovi: „Tady ty pány geology zavedeš k místu, kdes ty krásné kamínky našel. Ano?“ „Dnes to nepůjde. V muzeu mají dnes zavřeno.“
Byl jednou jeden farmář, který pěstoval melouny. A dařilo se mu, ale měl starosti s kluky z okolí, kteří mu vždycky v noci vlítli na pole a pár melounů mu odnesli. Tak trochu zapřemýšlel, jak na ně a nakonec vyrobil velikou ceduli: Pozor, jeden z melounů je otrávený! A postavil ji na kraj pole. Když se za pár dní přišel podívat, jak to vypadá, zjistil, ze žádný meloun nechybí. Jenže na jeho ceduli připsala dětská ruka: Teď jsou ty melouny dva!