Co znamenají slova „Zůstaňte ve mně...“ a jak je naplnit? Být v Ježíšovi rozhodně neznamená držet se ho jako maličké dítě, které se bojí poodstoupit od maminky a zoufale svírá její šaty. Toto „zůstávání“ označuje stav srdce. Snad podobně jako můžeme spolu s přáteli prožívat i obyčejné setkání, které nás ale spojuje, anebo naopak být sice fyzicky přítomni, ale myšlenkami bloudit kdesi v práci. Být v Kristu obnáší naši aktivitu, ochotu, zapálení, touhu i radost z jeho blízkosti. Toto zůstávání není nudné meškání, jako když nám ujede autobus. Je to naopak prodlévání v blízkosti toho, co naplňuje náš život, co nás baví a těší.
Recepční v hotelu upozorňuje při ubytovávání hosta, aby se choval ohleduplně, neboť ve vedlejším pokoji je ubytován velmi nervozní pán. Když se host vrací k večeru do pokoje, chová se tiše, ovšem při vyzouvání bot mu jedna upadne hlasitěji na zem. Na druhou si dává již pozor. Ulehne a když už téměř usíná, ozve se bušení na zeď a křik z vedlejšího pokoje: „Tak už se konečně vyzujte, ať mohu jít spát.“