Co znamenají slova „Zůstaňte ve mně...“ a jak je naplnit? Být v Ježíšovi rozhodně neznamená držet se ho jako maličké dítě, které se bojí poodstoupit od maminky a zoufale svírá její šaty. Toto „zůstávání“ označuje stav srdce. Snad podobně jako můžeme spolu s přáteli prožívat i obyčejné setkání, které nás ale spojuje, anebo naopak být sice fyzicky přítomni, ale myšlenkami bloudit kdesi v práci. Být v Kristu obnáší naši aktivitu, ochotu, zapálení, touhu i radost z jeho blízkosti. Toto zůstávání není nudné meškání, jako když nám ujede autobus. Je to naopak prodlévání v blízkosti toho, co naplňuje náš život, co nás baví a těší.
Prochází se pan Srstka mezi zahrádkami a najednou spatří svého starého přítele. „Josef, ty máš ale hezkou zahrádku. Proč na ní nic nepěstuješ. Měl bys třeba tady zasadit okurky, támhle mrkev, petržel a salát a do rohu dát kuřata.“ Po čase se pan Srstka opět prochází mezi zahrádkami. „No vidíš, Josef, jak ti to tady hezky všechno roste. Jenom ta kuřata nevidím.“ „Asi jsem je zasadil hluboko. Třeba ještě vzklíčí.“