Co znamenají slova „Zůstaňte ve mně...“ a jak je naplnit? Být v Ježíšovi rozhodně neznamená držet se ho jako maličké dítě, které se bojí poodstoupit od maminky a zoufale svírá její šaty. Toto „zůstávání“ označuje stav srdce. Snad podobně jako můžeme spolu s přáteli prožívat i obyčejné setkání, které nás ale spojuje, anebo naopak být sice fyzicky přítomni, ale myšlenkami bloudit kdesi v práci. Být v Kristu obnáší naši aktivitu, ochotu, zapálení, touhu i radost z jeho blízkosti. Toto zůstávání není nudné meškání, jako když nám ujede autobus. Je to naopak prodlévání v blízkosti toho, co naplňuje náš život, co nás baví a těší.
Tatínek si čte noviny a syn píše úkoly. „Tati, jaké je hlavní město Egypta?“ „Nevím, synku.“ „A tati, kdo napsal Babičku?“ „To nevím.“ „Tati, nevadí ti, že se pořád na něco ptám?“ „Ale ne. Jen se ptej, jinak se nic nedozvíš.“